Tato skalní oblast se nachází na západním okraji Prahy a tvoří součást šáreckého údolí mezi Libocí a Jenerálkou. Oblast je oblíbeným místem vycházek Pražanů, snadno dostupným prostřednictvím městské hromadné dopravy. Skály Divoké Šárky jsou převážně tvořeny předprvohorními algonkickými buližníky a prvohorními břidlicemi. Jde o chráněnou přírodní rezervaci, a přístup ke skalám vyžaduje šetrný postup po vyhrazených cestách.
Divoká Šárka je historicky významná pro cvičné lezení, s tradicí sahající před první světovou válkou. Představuje terén, který imituje terén hor, a v těsném sousedství velkého města je toto místo vzácnost. Udržení charakteru téměř nezajištěných skal je klíčové pro výcvik dovedností potřebných pro horolezecké aktivity v horách.
Historie prvovýstupců v Divoké Šárce je zčásti neznámá, ale první prvovýstupci byli pravděpodobně pražští Němci ještě v období Rakouska-Uherska. Přestože prvolezci nezanechali písemné záznamy, první česky psaný průvodce vyšel až v roce 1968 pod názvem "Nepískovcové skalní oblasti v Čechách" od Jana Novotného. Druhý a poslední průvodce byl reedicí prvního a vyšel v roce 1976. Nedostatek publikačního pokrytí vedl k zapomenutí cest, autorů a doby jejich vzniku v Divoké Šárce.
